Překročení traverzy

"Jsou v životě chvíle, kdy je nesmírně důležité věřit v něco většího než jste vy sami." - Zig Ziglar

Tato myšlenková pomůcka vám může přiblížit vaše opravdové hodnoty. Původně byla použita v knize Jamese W. Newmana Release Your Brakes! (Povolte své brzdy). Já jsem ji pro tento článek převzal z knihy 10 přírodních zákonů managementu času a života od Hyruma W. Smitha. (psáno v roce 1994):

Představte si, že jsem přišel před váš dům a přinesl s sebou traverzu "ičko", dlouhou 120 stop (36,5 metrů). Pro ty, kdo se nevyznají ve stavebnictví, průřez ocelovou traverzou "íčkem" vypadá jako velké písmeno "I". Kdy ji otočíte na bok, stane se z ní "Háčko". Představte si, že traverzu před vaším domem položím na chodník. Všichni vaši sousedé na mě civí a přemýšlejí, proč se přátelíte s tak podivnými lidmi. Vás to ale nezajímá, protože moje "íčko" pro vás znamená peníze. Pár zvědavých čumilů snesete. Nezajímá vás přece, co si lidé myslí, nebo snad ano?

Nyní si představte, že se postavím k jednomu konci traverzy a požádám vás, abyste se postavil ke druhému konci, 120 stop ode mě. Jdete tedy k opačnému konci a jakmile tam dojdete, já sáhnu do peněženky a vytáhnu z ní stodolarovou bankovku. Pak na vás musím trochu zakřičet - 120 stop je kus cesty - abych vám oznámil: "Hele, vy tam na druhé straně. Jestli během dvou minut přejdete po traverze ke mně a ani jednou neukročíte na stranu, dostanete sto dolarů." Přešel byste? Inu, je to hlavně vaše věc, ale můžu vám říct, že během doby, kdy jsem ten příklad dával, se mi stalo jen jednou, že někdo odmítl.

Teď ale trošinku pozměním scénář. Seberu tu traverzu a naložím ji na dlouhý náklaďák, kterým ji dovezu do New York City. Tam, v centru Manhattanu, stojí dvě budovy zvané World Trade Center čili Světové obchodní centrum - nejvyšší mrakodrapy- dvojčata a světě, jejichž věže se vypínají 1360 stop (415 metrů) nad městkou dlažbu. Na střechu jednoho z nich jsem postavil jeřáb s lanem sahajícím až na zem, kterým seberu traverzu z náklaďáku, vyzdvihnu ji prostorem mezi budovami a položím ji jako most z jedné střechy na druhou. Traverza je akorát tak dlouhá, že se o každou ze střech opírá asi dvanácti palci (30 centimetry). Abych zajistil, že nespadne, připevním traverzu ke každé ze střech nevelkou svorkou. Protože mezi střechami je slušná vzdálenost, traverza se malinko, skoro nepatrně, prohýbá. Traverzy "ička" by se prohýbat neměly, tahle ale trošinku prohnutá je. Jemně prší. Není to žádný silný déšť, spíše jakési jemné mžení. 

Ti z vás, kteří někdy byli na střeše mrakodrapu Světového obchodního centra, vědí, že tam vždy fučí vítr. Zato je odtamtud skvělý rozhled. Představte si, že stojíte na střeše jedné budovy, já stojím na druhé, vítr dosahuje asi čtyřiceti mil v hodině (64 kilometrů za hodinu), já překřikuji vítr a volám na vás: "Poslyšte, pokud za dvě minuty přejdete - ne přelezete - po traverze ke mně, dostanete sto dolarů." Šli byste? Pokud ano, byl byste první člověk, kterého jsem potkal, který by za sto dolarů chodil po traverze mezi dvěma mrakodrapy. Nepotkal jsem ani jednoho, kdo by přešel za tisíc, deset tisíc nebo sto tisíc dolarů. Až u jednoho milionu - pochopitelně osvobozeného od daní - se našli lidé, kteří chvíli váhali, než odmítli. Proč se nikomu nechce ani za všechny ty peníze přejít po traverze? Z jednoduchého důvodu: člověk si svůj život cení výše než peníze.

Nyní zkusme ještě jednou změnit scénář. Přestávám se tvářit jako dobrák. Máte dvouletou dcerku, kterou jsem unesl, a nyní ji držím za vlasy nad okrajem střechy a vyhrožuji vám: "Poslyšte, jestli sem během dvou minut nepřijdete, shodím ji dolů." Přešli byste?

Najednou většina lidí pochopí, kam mířím. Jakmile je scénář dost osobní, všichni jasně pochopí představu vůdčích hodnot a uvědomí si, že na světě je jen málo věcí, pro které by traverzu přešli. Současně si ale uvědomí, že několik věcí je pro nás důležitější než vlastní život. Jednou z nich je například dvouletá dcera nebo syn. Jedná se o vůdčí hodnotu. "Miluji svoji děťátko," popíše mnoho lidí svou nejsilnější hodnotu. Jakmile si to uvědomíte, začnou vám docházet všechny souvislosti tohoto prozření. Peníze mají hodnotu, bezpečí má hodnotu, ale hodnota lásky k dítěti je daleko větší. A láska k dítěti sahá mnohem dál než k odhodlání přejít po traverze a zachránit mu tak život. Nejde jen o obětování života pro dítě - jde o to, dokázat pro dítě žít.

Chci tím zdůraznit: Každý má své vůdčí hodnoty. Ty však jsou pro každého jednotlivce jedinečné. Ovlivnilo je naše vychování, naše předchozí zkušenosti, naše nadání a naše unikátní osobnostní rysy. Proto se nesnažím napovídat vám, jaké vlastnosti byste měli mít. Chci vám jen pomáhat objevit je a použít při plánování vašich každodenních činností. Proč? Protože s jejich pomocí naleznete vnitřní mír.

Najděte si čas a napište si své vlastní vůdčí hodnoty. Pro co byste byli ochotni traverzu přejít vy?